Řecký filozof Aristoteles (384–322 př. n. l.) byl jedním z prvních zaznamenaných učenců, kteří formulovali teorii spontánního generování, představu, že život může vzniknout z neživé hmoty. Aristoteles navrhl, že život povstal z neživého materiálu, pokud materiál obsahoval pneuma („životní teplo“).
Kdo je otcem spontánní generace?
Teorie spontánní generace byla konečně položena v roce 1859 mladým francouzským chemikem Louis Pasteur. Francouzská akademie věd sponzorovala soutěž o nejlepší experiment prokazující nebo vyvracející spontánní generaci.
Kdy vznikla teorie spontánní generace?
Teorie spontánní generace, kterou poprvé komplexně předložil Aristoteles ve své knize „On the Generation of Animals“ kolem roku 350 př.n.l., si klade za cíl vysvětlit zdánlivě náhlý vznik organismů, jako je např. jako krysy, mouchy a červi v hnijícím mase a jiných rozložitelných předmětech.
Kdo vyvrátil teorii spontánní generace?
„Spontánní generace“byla myšlenka, že živé organismy mohou vzniknout z neživé hmoty. Na konci 19. století, v boji mezi chemikem Louisem Pasteurem a biologem Felixem Pouchetem, který provedla Francouzská akademie věd, Pasteur skvěle přišel s experimentem, který tuto teorii vyvrátil.
Kdo dal teorii biogeneze?
Pojmově je biogeneze někdy připisována Louisi Pasteurovi a zahrnuje víru, že složité živé věci pocházejí pouze z jiných živých věcí prostřednictvím reprodukce. To znamená, že život nevzniká spontánně z neživého materiálu, což byla pozice, kterou zastávala spontánní generace.
