Vyprávěný idiotem, plný zvuku a zuřivosti, nic neznamenající. Tato slova pronesl Macbeth poté, co uslyšel o smrti Lady Macbeth v Aktu 5, scéna 5, řádky 16–27. … Pokud je všechno nesmyslné, pak jsou Macbethovy hrozné zločiny nějak méně hrozné, protože stejně jako všechno ostatní „nic neznamenají“.
Co znamená neznamenat nic?
Macbeth začal vidět život jako z podstaty věci postrádající smysl. To má na mysli, když říká, že to „nic neznamená“. Na rozdíl od toho, čemu by většina jeho současníků věřila, Macbeth nevidí žádný prvořadý smysl života, ať už kosmického nebo jiného. V tomto smyslu to připomíná „příběh vyprávěný idiotem“.
Co znamená Macbethův slavný monolog?
V tomto monologu Macbeth truchlí nad svým bezvýznamným životem a časem po smrti své ženy. Prohlašuje, že život je plný událostí a akcí, jakkoli absurdních, krátkých a na konci zcela nesmyslných.
Jaká byla Macbethova závěrečná řeč?
Cesta k zaprášené smrti. Ven, ven, krátká svíčka!
Co Macbeth myslí, když říká na poslední slabiku nahraného času?
Poté, co se Macbeth doslechl, že jeho žena zemřela, zhodnotí svou vlastní lhostejnost k této události. … „Poslední slabika zaznamenaného času“– to, co Macbeth dříve nazval „prasknutím zkázy“[viz PRASKNUTÍ DOOM]- přenáší čas jako sled slov jako ve scénáři; historie se stává dramatickým rekordem.
